PORTÁL SPOLEČNÉ ČESKÉ A SLOVENSKÉ EDICE ČASOPISU TVAROVÁNÍ TĚLA – KONDIČNÍ TRÉNINK – SPORTOVNÍ VÝŽIVA – SUPLEMENTACE FACEBOOKTWITTERINSTAGRAMYOUTUBE PINTERESTGOOGLERSS ikona
top logo 1 februar
KRONIKA
E-mailVytisknout
 

Posmrtný portrét: Aslanbek Jenaldijev

|Kroniku M&F Online připravuje JOSEF ŠVUB

“Mohl jsem přinejmenším jednou vyhrát olympiádu, to je jisté. A pět nebo šest mistrovství světa. Svůj potenciál jsem využil tak na 20 procent. Mojí dobou měly být roky 1977 až 1982. Alexejev končil a Rachmanov nebyl žádný soupeř.” Tahle slova pronesl nadějný a talentovaný borec s velkými ambicemi, avšak jeho příběh, popsaný v ruských internetových pramenech, odhaluje politické šachy, zákulisní machinace a konkurenční boje. Na jedné straně Vasilij Alexejev, národní hrdina a oblíbenec Leonida Brežněva, na druhé straně chlápek ze zapadlé, ale vzdorné republiky v rámci Ruské federace a jediný vzpěrač, který doma porazil Alexejeva v trhu – když Alexejev vzepřel 187,5 kg, Jenaldijev kontroval se 188 kg!

JENALDIEV 01 SOUPAZNY TRH


Na svět zakřičel 18. prosince 1947 ve vesnici Costa v Ardonském okrese severní Osetie na Kavkazu. Měl dva bratry a sestru, idoly jeho dětství byli zápasníci, z novin znal Jurije Vlasova a jeho příbuzný Kazbek Džaparov, vzpěrač kategorie A, založil ve vsi malou posilovnu, kde Jenaldijev občas trénoval. První soutěž zažil jako student vysoké zemědělské školy. S váhou 73 kg na výšku 185 cm tenkrát zatlačil 90 kg, trhem zvedl 77,5 kg a nadhodil 110 kg. V posledním ročníku a po půl roce přípravy splnil normu mistra sportu, bylo to na mistrovství SSSR juniorů a nazvedal 477,5 kg (160 + 135 + 182,5 kg), vážil 102 kg.

JENALDIEV 1. MISTO


Před smrtí řekl, že nejlépe se cítil v supertěžké váze. “Kdyby nezrušili tlak, dosáhl bych trojboj 700 kg. Měl jsem tuny síly a žádnou techniku, proto byl tlak snazší než nadhoz. A jak na trh jsem přišel až mnohem později.” Těsně před zkouškami jej pozvali na mistrovství SSSR do Petrozavodska, kam přijel pozdě a měl být diskvalifikován; nabídl se však, že bude soutěžit v supertěžké váze, přestože měl jen 105 kg…tak se do ní propil a projedl. S výkony 160 kg, 135 kg a 187,5 kg skončil třetí a vzápětí nastoupil do armády. Dostal se do města Šachty k trenérovi Plukfelderovi a na mistrovství ozbrojených sil v Rize nazvedal 525 kg.

JENALDIEV 03 VLEVO S ALEXEJEVEM
Jenaldijev (vlevo) a Vasilij Alexejev. 


Na mistrovství SSSR 1974, už s vylepšenou technikou, překvapil Plukfeldera osobním rekordem v trhu 172,5 kg a s nadhozem 217,5 kg obsadil 2. místo za Alexejevem. Nabídky klubů se jen hrnuly, Moskva, Rostov, Kyjev. Jenaldijev však chtěl domů. Na MS 1974 v Manile nejel, ačkoliv mohl snadno dovézt stříbro (vyhrál Alexejev). Soutěž “Nejsilnější muž planety 1974” přivedla v listopadu do Londýna šest borců – Jenaldijeva, Zajceva, Bonka, Heusera a našeho Petra Pavláska. Kvůli stručnosti tolik: Mocný Vasilij měl namále, protože dvakrát zkazil trh se 172,5 kg a zachránil se riskem na 177,5 kg. V nadhozu nakonec dal SR 242,5 kg oproti 230 kg u Jenaldijeva. Výsledek: Alexejev 420 kg, Jenaldijev 402,5 kg. A víte, v čem byla zrada? Alexejev řekl Jenaldijevovi, jenž jej doslova zbožňoval, že je lehčí, a ten mu naivně uvěřil; ve skutečnosti měl 151 kg a Jenaldijev “jen” 145 kg!

JENALDIJEV 05 ROK 1974
Zleva Bonk, Jenaldijev, Alexejev, Zajcev, Pavlásek a Heuser.


Druhý ročník v říjnu 1975 popsali novináři jako “Zklamání,” protože Alexejev se den před soutěží záhadně zranil (jeho pobyt stál pořadatele 500 liber). Vyhrál Christo Plačkov se 187,5 kg a 225 kg, Jenaldijev byl druhý (172,5 + 227,5 kg).

JENALDIJEV 07 PRI TRHU
Jenaldijev při trhu. 


Na Poháru přátelství v Záporoží Jenaldijeva lákali, aby vzpíral za Ukrajinu – odmítl. Tak použili krajana, válečného hrdinu generálporučíka Bialonova. Zvoní telefon: “Aslanbeku, zítra přijeď do Kyjeva. Dáme ti hodnost, auto, byt a zelenou kamkoliv budeš chtít jet!” To tenkrát v Sojuzu znamenalo mnoho. Jenaldijev odpověděl: “A co naše zem a naši lidé? Řeknou, že jsem se nechal koupit!” To byl konec, i když podle Rudolfa Plukfeldera udělal tenkrát na tréninku dřep se 460 kg činkou! V roce 1975 se Jenaldijev poprvé stal mistrem SSSR (415 kg) a dostal uniformu pro OH v Montrealu. Nato zjistil, že do Kanady neletí…Alexejev údajně navštívil ministra sportu Pavlova a dal mu ultimatum: “Buď já, nebo Jenaldijev!” Lze říci, že stříbrná medaile byla jistá, protože Jenaldijev dával před hrami o 20 kg víc, než druhý v pořadí Gerd Bonk. Navíc krátce po OH Jenaldijev zopakoval Alexejevův rekord 440 kg, takže snad mohl být i první.

JENALDIJEV 08

Na Poháru Panonie 1977 v Budapešti Jenaldijev smetl Bulhara Plačkova a ve dvojboji nazvedal 432,5 kg (190 + 242,5), o 2,5 kg víc, než vzepře Alexejev na ME/MS 1977 ve Stuttgartu. Ohledně tohoto ME/MS se uvádí, že Alexejev nebyl připravený a proto trenér Kudjukov nařídil, s jakými váhami musí Jenaldijev začínat, jinak jej vyřadí (sic!) z družstva. Důvodem byl fakt, že jde o Alexejevovu poslední soutěž (tak se myslelo) a musí odejít s titulem. V letech 1979 a 1981 ještě Jenaldijev obsadil 2. místa na mistrovství SSSR (185 + 250 kg), v roce 1982 byl také druhý na mistrovství RSFR. Následně se odmlčel, věnoval zájem novému sportu arm-wrestlingu, zhubnul a zkrátil si vlasy. Ve sportu silných paží trénoval svou dceru Reginu a Viktorii Gabagkovou. Skonal náhle dne 30. května 2015 v nedožitých 70 letech.

Tím SSSR 1977
Tím SSSR v rokce 1977, Jenaldijev leží vepředu s rukou v bok.


JENALDIJEV 09 S DCEROU REGINOU
Jenaldijev s dcerou Reginou.