Retrospektiva wrestlingu: Alexander Garkavenko – Ukrajinský Samson

Alexander Garkavenko v rísovačce

Alexander Garkavenko

Některé země mají pestrou, dá se říci spletitou historii, jež v důsledku formovala povahové vlastnosti obyvatel. Třeba Ukrajina, největší evropská země. Od dob Kyjevské Rusi byla dobývána a ovládána Litevci, Poláky, Ottomany, Rakousko-Uherskem a Ruskem, potažmo Svazem Sovětů. Během 17. a 18. století tady vznikla silná Kozácká republika, nakonec rozdělená mezi Polsko a Ruskou říši a ve finále začleněná do SSSR. Dvě krátká období nezávislosti nastala po I. a II. světové válce, třetí a trvalé začalo po roce 1991 díky rozpadu Sovětského svazu. Proč to připomínám? Protože osobnost zápasnického mistra Garkavenka (Garkowienka, Garkovenka nebo Gargawienka) si přivlastňují jak Ukrajinci, tak Poláci, a na vině je právě a jenom vrtošivá historie.

Podle dat z jednoho litevského webu se narodil roku 1892 ve vsi Morozovka v Rostovské oblasti. Ukrajinský web uvádí 3. listopadu 1893,  polský seznam obětí Warszawského povstání přidává datum 10. října (1892). Rozdíly možná způsobilo datování ve starém (juliánském) a novém (gregoriánském) kalendáři. V mládí měl žít v Morozovce a pracovat ve mlýně. Byl od přírody ohromným silákem a pro pobavení lidí zvedal lehčí vozíky, nebo ohýbal rukama silné hřeby. Po čase vstoupil do kočovného cirku jako zápasník a v květnu 1915 v Jekatěrinoslavi (jinak též Novorossijsk, Dněpropetrovsk) utrpěl v roli Černé masky potupnou porážku od Ivana Poddubného. Ukrajinský web zase tvrdí, že se narodil v rodině plukovníka ruské kavalerie, vychodil reálnou školu v Kyjevě a začal studovat polytechniku, avšak školu opustil a utekl k zápasu. Debutoval v roce 1911 v Oděse, dále zápasil v Moskvě a St. Petersburgu. Do I. světové války vystupoval po Rakousku, Německu, Francii, Srbsku a Rumunsku. V Praze měl porazit Gustava Frištenského, v Moskvě Ivana Zajkina a roku 1914 v Kyjevě samotného Poddubného (srv. výše uvedený duel v Jekaterinoslavi 1915).

Alexander Garkavenko

Alexander Garkavenko

Skládáním útržků informací z rozmanitých podkladů dojdeme ke jménu Teodor Sztekker, budoucí hvězda polského zápasu a důležitá postava v Garkavenkově životě. V letech 1915 a 1916 Sztekker přebýval na Krymu a pak studoval v Kyjevě, kde se mohl s Garkavenkem snadno seznámit. Už v únoru 1917, když vypukla tzv. únorová revoluce a došlo ke zhroucení carského samoděržaví, si lidé mohli domyslet, co bude asi následovat. V Kyjevě se chystalo vyhlášení nezávislosti Ukrajiny, sám Sztekker už byl ve vězení, při převozu přemohl stráže a před vstupem bolševiků do města někdy v půli roku 1918 uprchl do Polska. Je možné, že totéž už předtím navrhl Garkavenkovi a nakonec se oba sešli ve Warszawě, spíše ale Garkavenko opustil Ukrajinu sólo a emigroval do Polska, které bylo po krachu tzv. Polského království dne 11. listopadu 1918 vyhlášeno nezávislým státem. 

Zápasnickou kariéru Sztekker odstartoval v roce 1919 na mistrovství Warszawy a hned se stal nejlepším borcem Polska. Ačkoliv jej Garkavenko položil na lopatky, stali se dobrými přáteli a Sztekker neváhal pomoci uprchlíkovi z Ruska, který neměl potíže se soupeři, ale neuměl jazyk a těžko se v zemi orientoval; nakonec spolu i bydleli. Polák s Ukrajincem se například zúčastnili mezinárodního turnaje v Kielcích v květnu 1921, kam přijeli významní borci Ivari Tuomisto z Finska, Jacob Koch z Německa, český silák Antonín Dostál, Řek Kawalos, mistr Evropy Frenkiel z Lodźi a další; vyhrál Garkavenko. V březnu 1923 se Garkavenko objevil v pražské Lucerně a jedním z jeho soků byl Gustav Frištenský. Oba kamarádi se nakonec rozhodli změřit síly s americkými borci – ve stylu chyť jak můžeš – a odpluli do Ameriky.

Alexander Garkavenko se svýma bicákama

Alexander Garkavenko

Garkavenko dospěl do země neomezených možností 10. října 1923. Podle ukrajinských novin “Svoboda” vážil 145 kg na výšku nad 190 cm a v soupažném zdvihu dosáhl výkonu 160 kg (nevíme ale jak – nadhozem sotva). V půli prosince se ukrajinské komunitě v Philadelphii představil 30letý muž impozantního držení těla s nadměrně vyvinutými svaly, plný humoru a jiskry. Na aréně se omotával tlustou železnou pásovicí a svými zuby z ní uhryzával kousíčky kovu, na hrudi držel 200-kilový kámen a dva pomocníci jej rozbíjeli kladivy, řetězy překusoval jako špagety a nechal si rozevírat sepnuté ruce 24 lidmi.

Najal manažera Jacka Pfeiffera a už v únoru 1924 v Chicagu porazil tři soupeře, ve Washingtonu zdolal litevského šampióna Norkuse a v červnu Poláka Zawadského. Novináři jej začali nazývat “Alexander Veliký” a “Ukrajinský Samson.”  Vynikal hlavně v technikách přehoz přes hlavu a tzv. větrný mlýn, kdy dostal soupeře na ramena, zatočil se praštil s ním na žíněnku. V té době působilo na amerických žíněnkách hodně Ukrajinců včetně Vladimíra Kirilenka, Ivana Železniaka, Wladyslawa Maksymiaka nebo Vasilije Rudiaka. A 29. listopadu 1924 dorazil na turné Ivan Poddubny, ale k jejich vzájemnému duelu nedošlo.

(dokončení příště)