Historie kulturistiky v České Třebové (1)

Zhruba v období, kdy u nás došlo k oficiálnímu „uznání“ kulturistiky jako sportu, tedy v roce 1964, se v časopise ŠTART začaly objevovat metodické materiály a fotografie z SSSR i ze západu. Pro skupinku kluků z okolí Felixovy ulice znamenaly ono světlo v temnotách, jimiž do té doby kulturistika byla. Po předcházejících hromadných sezónních sportech v pořadí stolní tenis (na dvoře na improvizovaném stole), kopaná (na písečném plácku s brankami i lajnami), potápění (na plovárně a zatopené těžební jámě v cihelně) a gymnastika (v oddíle Sokola) přišla na řadu kulturistika, a v první skupince nadšenců roku 1964 byli Josef Švub (1947), Vlastimil Chládek (1948-1975), Jaroslav Kopic a Karel Gregar. Průměrný věk zakladatelů činil 16-17 let, přesto novou aktivitu brali vážně a doslovně jí propadli. Kultovním čtivem se vedle Štartu stala knížka polského buditele sportu St. Zakrzewského Sila, Sprawność, Piekno se snímky Reevese, Rosse, Delingera a dalších amerických svalovců.

Zprvu se trénovalo doma v obýváku, s trubkami naplněnými olovem, ze šrotu poskládanými jednoručkami a dušemi od kola, ale taky na dvoře a v zimě ve sklepní uličce mezi kójemi s uhlím. Mimo to se cvičily shyby, šplh na stromy a zvedání kamenů. Doplňkově šlo navštěvovat vzpěračský oddíl a dvakrát týdně gymnastiku, nyní už spíše s orientací na posilování. Postupně přibyli noví zájemci (Zdeněk Švub, Josef Hýbl, Zdeněk Smolík, Zdeněk Píša). Podařilo se „znárodnit“ místnost bývalé sušárny v domě č. 1706 a pozvolna sehnat jak nakládací činku do 130 kg, byla to tlustá osa a kotouče z parního stroje, tak další potřebné vybavení, většinou primitivní, vlastnoručně vyrobené, ale funkční. Okolí naši aktivitu celkem schvalovalo, až na jistého činovníka (snad pracovníka kriminálky), který nás jednou napadl slovy: „Vy cvičíte proto, abyste měli sílu a mohli mlátit ostatní!“ Tehdy bylo lepší mlčet, jinak bychom mu politicky vysvětlili, že po vzoru SSSR zvyšujeme svou zdatnost k práci a obraně socialistické vlasti.

Na snímku zleva Vaňous, Hýbl, Hetych, Josef Švub.

hp-club.jpg