Jak to bylo kdysi: Dr. Carlin Venus

carlin_venus.jpgJméno Carlin Venus nemělo takový zvuk, jako jména mnoha jeho kolegů a kamarádů (Davis, Ahrens, Reeves), a důvod vidím v tom, že šel vždy svou cestou a nenapojil se na velké vůdce jako Hoffman nebo Weider, u nichž by získal nezbytné promo. Snad proto jeho řada vitamínů Super Spektrim, vyvinutá v 80. letech m.s. a nepochybně vysoce kvalitní, neměla šanci v masovém měřítku na trhu uspět.

Carlin Venus (nar. 1932 v Michiganu, později žil v Kalifornii) byl lehký atlet, profesionální zápasník, bodybuilder a silák; poté přešel na kazatelnu jako kněz a mezitím vystudoval léčebnou terapii. Roku 1949 vyhrál Symphony of Strength (soutěž pořádanou Leo Sternem), v polovině 50. let m.s. Mr. San Diego a Mr. YMCA.

Jako atlet zaběhl 110 yardů POZADU za 11,2 sekundy, už na střední škole udělal shyb na jednom prstu a pullover s 200 kg činkou o přestávce soutěže ve skoku do výšky, kde zdolal čistých 6 stop (183 cm). Jeho rekordy dosažené ve věku 36 let: *12 mrtvých tahů s 283 kg *Dřep na jedné noze se 138 kg činkou za krkem *10 opakování tlaků jednou paží s 95 kg jednoručkou *2 dřepy s 320 kg *2 čelní tlaky ze stojanů s 215 kg činkou *Čistý zdvih bicepsy se zády u stěny se 112 kg činkou *78 kliků na podlaze a hned poté 43 shybů

Ve věku 50 let vážil 116 kg (na výšku 178 cm), hrudník 152 cm, pas 101 cm, stehno 68 cm, lýtko 46 cm, krk a biceps 51 cm.

 

Následují výňatky z interview z roku 1984 (časopis IronMan)

carlin_venus-ahrens_copy.jpg„Když jsem trénoval v Bruce Conner´s Gym v západním Los Angeles, cca 1960-1965, o steroidech jsme slyšeli, ale nikdo je nebral. My s Charliem Ahrensem (na snímku vlevo s Bertem Elliotem) jsme uvažovali takto: Chcete-li víc steroidů, jezte víc masa! Konec konců hovězí maso bylo těmito sračkami naládované až po okraj. Jednou jsme určili, kolik toho do hovězího a kuřat nacpali, a udělalo se nám zle – vždyť my jsme mohli říci, že jsme na steroidech! Nepřímo. Smáli jsme se, ale k smíchu to nebylo.

Další věc, na níž Charlie a další mohutní chlapi věřili, byla spousta spánku. U Ahrense to byla nutnost. Když nadešel čas, usnul si v posilovně – představte si to! Do posilovny chodili lidé a museli překračovat Charlieho, který ležel poblíž dveří. Když byl čas spát, tak se spalo. Ale byli jsme cool a lidé Charlieho nerušili. Bruce byl majitel, který miloval sílu a nechal Charlieho házet těžké činky na podlahu. Hodně jsme používali jednoručky a měli jsme jednu vážící 147 kg. Dva chlapi ji podávali, a někdy já sám. Dostat činku na začátek byla jedna věc, jenže on na konci série zařval, abych ji chytil. Takovou horu železa. Jak jsem činku dostal od kolen na lavici a odtud k Charliemu, zařval jsem Máš ji? On zařval Jo a udělal 3 nebo čtyři dobré tlaky jednou paží se 147 kg!

Myslel jsem, že bych to taky dokázal, ale nikdy jsem nešel do maxima. Dělal jsem tlaky jednou paží v sedě s 95 kg jednoručkou, což nebylo zlé, a překonal jsem světový rekord v postranním tlaku (tlak s úklonem do strany, side press) zdvihem 120 kg. Špatnou věcí bylo to, že z tréninku postranního tlaku vám narostl široký pas, poškozující V-tvar trupu pro bodybuilding.“

(Dokončení příště)