O vývoji cviků a kulturistického náčiní (1)

| KRONIKU M&F ONLINE připravuje JOSEF ŠVUB

nad-kuely.jpgVynálezy. Objevy, které ulehčily člověku život a změnily vývoj lidstva od doby kamenné až po kosmickou éru. Kolo na hřídeli bylo předchůdcem ložiska, které je součástí moderních činek a kladkostrojů. První posilovací stroje využívaly principu páky, doplněného pružinami, kladkami nebo protizávažím. Kamenné činky nahradil ušlechtilý kov a guma. Je až s podivem, jak některé objevy usnadnily- nebo urychlily- rozvoj sportu. Lavičky doslova pozvedly kulturisty ze země a umocnily působení cviků vleže nebo vsedě. A co teprve stojany na činku! „Stojany umožnily cvičení s těžšími váhami a nohy začaly růst. Stojany byly ve skutečnosti důležitějším objevem než samotné dřepy!“ prohlásil autor knih o bodybuildingu z 50. let, Harry B. Paschall. „Pozdější objevy jako šikmé lavice nebo kladky jsou antibolestivé pomůcky, dovolující provádět dobré cviky méně bolestivým způsobem,“ uzavírá Paschall. Místo bolesti bych raději použil slovo nepohodlí, ovšem postavme tvrzení jinak: Náčiní a vybavení rozšířilo repertoár cviků i metod, což se nepochybně odrazilo na kvalitě postav kulturistů.

nad-haltera.jpgJako téměř ve všem musíme začít v antice. Staří Řekové sice usilovali o celkovou tělesnou zdatnost a používali kamenné činky (haltéres), o bodybuilding ve smyslu pěstování svalů však neměli zájem; na to si svět musel počkat až do 19. století. Většina tréninku v raném období se odehrávala v tak zvaných gymnasiích (z řeckého gymnos – nahý), velkých, skladištím podobných budovách, v létě rozpálených a v zimě studených. Jako náčiní se používala lana, kladkové a pákové stroje, kruhy a bradla, ale jen minimum aparátů pro specifické svaly. Lidé sem chodili kvůli zlepšení zdraví a energie, jen zřídka pro rekreaci. Siláci – profesionálové i amatéři – s mohutnými svaly se obyčejným lidem jevili jako zrůdy. Pěstování svalů do tělesné kultury pronikalo zvolna…

V roce 1865 vyšla kniha Manly exercises, popisující způsoby tréninku pro tělesnou zdatnost. Kromě instrukcí o šermu, jízdě na koni a běhu se zabývala prostnými, točení s dřevěnými kužely a primitivními cviky s lehkými jednoručkami. Největší popularitu z této trojice kupodivu získaly kužely, dovezené britskými kolonisty z Indie (s názvem Indian clubs; tamní zápasníci jimi posilovali svaly trupu a paží. Už tenkrát bylo nicméně jasné, že jakkoliv promyšlené sestavy cviků s kužely nemohou svaly příliš zvětšit, a proto se hledaly jiné cesty.

nad_prof.dudley_sargentDr. Dudley A. Sargent (1849-1924) z Harvardské univerzity přišel v roce 1880 se cviky na kladkách, které napodobovaly činnost svalů při tradičních pracích jako veslování, přitloukání kladivem nebo sekání sekerou, nazýval je mimetické cviky. Někteří studenti vykázali po roce nárůst tělesné váhy až o 7 kg a výrazné zvětšení paží i hrudníku. S pomocí prestiže samotného Harvardu začal Sargent pořádat kurzy a vzdělávací programy, takže v roce 1902 bylo v USA 270 kolejí, kde se vyučoval tělocvik, 300 takových městských škol, 500 tělocvičen YMCA s více než 80 tisíci členy a stovka posiloven v jiných zařízeních.

(pokračování)

 

nad_stojany_na_depy.jpgnad-sargent-veslovni