Kuriózní silák: Karl Westphal

O tom, jestli určitého siláka zařadím do kategorie „kuriózní,“ rozhodují v podstatě tři věci. Prvně, svým zjevem působí směšně, komicky až groteskně (jako například tlustý Emil Naucke nebo rozcuchaný Ragussa), předvádí výkony naprosto ojedinělého charakteru (viz Ragussa či Cannonball Richards), potažmo obé dohromady.

Německý obr Karl Westphal alias „Goliáš“ (podle Davida Webstera měřil „jenom“ 188 cm a nevážil víc jak 120 kg, čemuž ostatně nasvědčuje fotografie) vstoupil do silácké manéže díky Eugenu Sandowovi a spadá do první kategorie. Kromě postavy a určité síly postrádal další důležité schopnosti, jimiž Sandow naopak oplýval, a tak po vzájemném rozchodu ještě nějaký čas vystupoval sólo, načež zmizel v kolotoči tehdejšího světa.

K osudovému okamžiku v životě pologramotného lamače kamene došlo náhodou. Jednou roku 1891 při projížďce na koni starobylým městem Aachenem narazil Sandow na hřmotného muže, téměř 190 cm vysokého a údajně vážícího 180 kg. „Měl mohutnou hlavu a groteskní tvář připomínající masku z pantomimy, s nosem jako průměrná pěst a pěstmi připomínajícími obrovité hroudy. Byl to dělník z lomu jménem Karl Westphal.“

Sandow se rozhodl vzít jej sebou do Londýna a rozšířit svůj repertoár o nové číslo. Hodně pomohla i nabídka gáže 140 marek týdně oproti 5 ubohým markám v lomu. V Londýně se jej Sandow snažil vycvičit pro svoje záměry, ovšem „Goliáš“ nepatřil k bystrým studentům, proto jej nechal pouze nosit 180 kg hlaveň kanónu a trochu zápasit. Podle jiného zdroje Westphal vlezl do klece ze železných prutů a Sandow tento náklad o váze přes 180 kg zvedl jedním prstem.